Pestrá rybí obsádka

Pestrá rybí obsádka

Celý týden jsme s Martinem plánovali, kam si jet zachytat, aby byla šance na parmičku,

 

a nakonec to vyhrála jedna z jeho lodiček na pražské Vltavě. Naše příprava byla velmi důkladná, vymysleli jsme perfektní krmení se zarážkou – peletkama na parmy, dokonce klasiku, jako jsou červíci, hnoječky, bonduelka a pařená houstička, jsme posílili ještě dvěma druhy sýra, no prostě jsme se nemohli dočkat a všechno perfektně naplánovali a jako bonusovou rybu jsme chtěli chytit parmu. Dali jsme si rande brzo ráno u jeho lodičky a jaké bylo naše překvapení, když celá hladina byla doslova “posypaná” pylem, zřejmě jak to srazil ze stromů noční deštík. Jediná klika, že to při plavačce zase tak nevadí, ale co to udělalo s rybami, to teprve zjistíme. Určitě mají nacpaná bříška, a jestli budou mít ještě chuť na naše nástrahy….

 

 

Já namíchal klasiku na parmy, půlku tmavého turba, pytlík sýrového, trošku konopí, trošku anglické vločky, půl plechovky bonduelky, trošku kořeněných peletek a trošku kouřivé hlíny. Martin vsadil na Anglii a postavil to do zeleného parmového krmení a navíc jsme ještě měli každý půl litříku barvených červíků. Oba jsme si s sebou vzali plavačkové matchovky, i když by se daleko lépe hodila boloňka, abychom lépe vodili splávky, jenže na lodi by nejspíš došlo k “šavlovému tanci”a určitě bychom “křampli” klacíkama o sebe. Našli jsme si prima místečko, kde je tutová “parmová” jáma a chvilku hledali vhodný splávek. Teklo to tak na trojku, čtyřku splávek a pod námi bylo ke dvěma metrům. Chvilku jsme zkoušeli červíky, snažili se najít optimálně rozložené broky, až to bylo to pravé ořechové. Martin měl první záběr a vyndal krásnou plotičku, no jo, ryby vědí, kdo tu je doma a jako správný domácí to potvrdil. Jenže to bylo všechno, i když se všude kolem nás ryby ukazovaly. Po půl hodince bylo jasné, že musíme změnit místo a tak Martin našel další jámu, kde opět vyndal další plotici a i já se konečně dočkal prvního záběru a i moje plotička se šla fotit. Najednou rána a já podruhé v životě při záseku zlomil prut. Jen jsme sledovali, jak se první dva díly pomalu zasouvají po vlasci pod vodu. V žádném případě to nebyla vada materiálu, ten prut za to tutově nemůže, i když má několik let odchytáno, a natahal metráky ryb. Spíš to bylo tím, že jsem minulý týden při naloďování uklouzl a při pádu bouchnul obalem s prutama o beton. No a odnesla to plavačka.

 

 

Řeknu vám, když to člověk nečeká, je to rána jako z kanónu!!! A co teď, bohužel jsem si s sebou druhý klacík nevzal. Cesta domů a zpátky je minimálně na dvě hodiny a to je po rybách. Martin se nabídl, že to má domů kousek a tak jsem uznal, že má pravdu. Přirazili jsme ke břehu a Martin byl zpátky co by kamenem dohodil, za což jsem mu vděčný, a moc mu děkuji. Než jsem “přezul” náhradní matchku, mezitím Martin našel další místo a znovu jsme se pustili do ryb.

 

 

Našli jsme si skoro třímetrovou jámu a poslali do ní pár kuliček krmení. Počasí nám přálo, svítilo sluníčko a občas fouknul větřík. Díky tomu se plovoucí pěna s pylem navála k jedné straně, tak se nám konečně přestala ta “srágora” nabalovat na vlasce. Nebyla to žádná hitparáda, ale občas jsme viděli ťukanec a do foťáku přibylo dalších pár rybiček. 

 

 

Jako správný domácí mi Martin předvedl, jaké je složení rybí obsádky, protože se šli za sebou fotit snad všechny Vltavské ryby. Plotice, cejn, skalák, tloušť, podoustev, ostroretka, ouklej, karas, červenopeřice…ale parmy jsme se bohužel nedočkali. Viditelně nebylo něco v pořádku, ryby byly přecpané, měnil se tlak, líhly se jepice, že jimi byla řeka posetá, a jen jsme “paběrkovali”. Dokud jsme krmili a přihazovali koule, byly záběry, jakmile došlo krmení, bylo po záběrech. Najednou se nad námi zatáhlo, ochladilo se a “chytrý mobil” nám ukázal, že do dvaceti minut jsme mokří. Je zle, balíme!

 

 

Martin vesloval jako o život a opravdu jsme to na poslední chvilku stihli. A byl to parádní slejvák….Další krásný den na rybách a poslední dobou máme oba smůlu na déšť, protože kdykoliv jsme spolu, tak to padne. Ale nevadí, příště to bude snad konečně bez mokré koncovky. A s parmou ve foťáku….

 

Tak zase příště PERUN!!!

 

Načítám, prosím vydržte...